Proč se dnes učit německy?

Když se mluví o studiu cizích jazyků, angličtina bývá jasnou jedničkou. U němčiny se ale často setkáváme s otázkou: „Má to dnes vlastně ještě smysl?“

Anketa mezi studenty přinesla některé zajímavé pohledy z praxe.

Pojďme se na to tedy podívat:

Uspořádala jsem mezi svými studenty a sledujícími ve FB skupině ŠPRECHTI malou anketu, ve které jsem oslovila přibližně 80 lidí různého věku – od maturantů až po studenty důchodového věku.

Zajímalo mě, co je skutečně motivuje k tomu, aby se učili německy, aby u učení vydrželi, popř. jak předávají dětem fakt, že není úplně k zahození se němčině věnovat.

Důvody jsou někdy pestřejší, než bych čekala 😊.

Na prvním místě je taková ta klasika, kterou vnímají spíš ti starší studenti, popř. se tento náhled snaží mým mladším studentům jejich rodiče vštípit.

1. Němčina otevírá dveře ke studiu i kariéře.

Nejčastěji zaznívala praktická stránka věci. Mnoho studentů vnímá němčinu jako cestu k lepším pracovním příležitostem nebo ke studiu v zahraničí.
Často se objevovala zmínka o Německu a Rakousku jako o zemích, které jsou doslova za rohem a nabízejí zajímavé možnosti v technických oborech, vědě, průmyslu nebo zdravotnictví.

Několik studentů také uvedlo, že právě možnost studia na střední či vysoké škole v Rakousku nebo Německu byla pro ně nebo jejich děti hlavním impulsem začít se němčině věnovat.

2. Blízkost Německa hraje větší roli, než si myslíme

Zejména v pohraničních regionech studenti velmi dobře vnímají, že němčina není „nějaký další jazyk“.
Drážďany, Berlín, Vídeň, rakouská lyžařská střediska…, toto jsou pro mnoho Čechů běžná místa pro výlety a dovolené.

Jedna z respondentek to vystihla velmi jednoduše: „Drážďany jsou fakt cool a nikdo přece nechce zůstávat jen ve svém městě.“

Právě osobní zkušenost často funguje lépe než jakákoli reklama na studium jazyků.

3. Zážitek je silnější než argument

Velmi zajímavé bylo zjištění, že studenty často nemotivují ekonomické výhody, ale konkrétní zážitky.
Několik respondentů vzpomínalo na školní výlety do Rakouska nebo Německa. Jiní zmiňovali radost z první situace, kterou zvládli sami, např., když si objednali jídlo nebo nakoupili bez pomoci rodičů/učitelů.

Zde se ukazuje, že jazyk začíná logicky dávat smysl právě ve chvíli, kdy ho člověk skutečně použije.

4. Každý potřebuje svůj vlastní důvod

Následující odpověď jednoho z respondentů to myslím vystihuje přesně: „Těžko najít jednu univerzální motivaci. Jde spíš o kombinaci různých drobností.“

A právě to se v anketě potvrdilo. Pro někoho jsou motivací Alpy a lyžování. Pro jiného možnost pracovat v zahraničí. Někdo chce studovat technický obor. Jiného baví auta, cestování nebo kultura.

Dokonce zazněla i odpověď: „Mého syna motivuje BMW M5.“ (Šlo zde o možnost vyššího výdělku, a tedy reálnější vidina vysněného vozu).

Možná úsměvné, ale ve skutečnosti velmi důležité. Motivace totiž nemusí mít hlubokosáhlý smysl. Důležité je, že je osobní.

5. Angličtina už nestačí.

Zajímavým tématem byla také konkurenceschopnost na trhu práce.
Řada studentů upozorňovala na to, že angličtina je dnes samozřejmostí. Němčina se tak stává jazykem, který může člověka odlišit od ostatních.

V regionech, kde firmy spolupracují s německými partnery nebo přímo působí na německém trhu, je tato výhoda velmi dobře viditelná.

6. Velkou roli hraje učitel

Prakticky ve všech věkových skupinách se opakoval jeden motiv: osobnost učitele.

Studenti často zmiňovali, že jejich vztah k němčině zásadně ovlivnil člověk, který je jazyk učil (většinou šlo o vzpomínky již na ZŠ).
Pokud učitel dokáže odbourat zažité stereotypy, ukázat praktické využití jazyka a vytvořit prostředí, do kterého se studenti těší, stává se němčina mnohem atraktivnější.

Možná právě tady se rozhoduje o tom, zda si student k jazyku vytvoří vztah na celý život.

7. Němčina není tak těžká, jak se říká.

Několik studentů zmínilo ještě jednu zajímavou věc:

Němčina má poměrně pravidelnou výslovnost a mnoho slov je podobných češtině nebo angličtině. Některé studenty dokonce baví hledat jazykové souvislosti a objevovat, odkud jednotlivá slova pocházejí.

Možná i to je cesta, jak změnit zažitý obraz němčiny jako „nepříjemného a náročného školního předmětu“.

Co si z ankety tedy můžeme vzít?

Lidé se neučí němčinu kvůli němčině samotné. Učí se ji kvůli možnostem, které jim může přinést. Ať už je to studium v zahraničí, zajímavější práce, cestování, nové zážitky nebo prostě jen radost z toho, že si člověk dokáže poradit v cizí zemi.

Možná tedy není nejdůležitější otázka „Proč se učit německy?“

Možná je důležitější zeptat se: „Co byste díky němčině chtěli jednou zažít / zvládnout?“ Právě tam totiž často začíná skutečná motivace.