Chyba pod lupou

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se tak bojíte v cizí řeči promluvit?

A o co jde?

Jde o strach:

1) Z toho, že udělám chybu a budou divně koukat, popř. se mi smát.

Upřímně, toto se vám pravděpodobně nestane a pokud ano, poukazuje to na nedospělost druhé strany. A v tomto případě je potřeba si uvědomit, že jste to vy, ti odhodlaní, co jdou s kůží na trh a snaží se vesele komunikovat, jste to tedy vy, co jste ta silnější strana oproti druhé, ušklíbající se straně.

Kdo se kdy učil cizí řeč a zažil ty horké chvilky při snaze se vyjádřit, ten se rozhodně nikdy, opravdu nikdy, nebude pošklíbat druhým za lingvistické zádrhele, protože sám ví, že to chce odvahu a odhodlání.
Může se ovšem stát, že se vám vydaří nějaký přeřek, dvojsmysl, a to je někdy prostě zábavné :). Ovšem pak je míček na druhé straně a je potřeba vám vysvětlit, jaký husarský kousek se vám povedl. Tady je na místě se prostě zasmát sám sobě a nebrat se moc vážně.

2) Ostatně trapasy se stávají i vašim lektorům, tady zde příběh z loňského léta:

V německém Peenemünde jsem v přístavní kavárně čekala, až se moji hoši pokochají ponorkou a zašla jsem si na kávu. V zamyšlení jsem u baru nahlásila „einen kleinen Schwarzen“. V tom slyším chichot a souhlasné „Kein Problem“ …haha, …ehm…
Zvednu zrak a koukám, že barista je černoch jako hora a vesele se smíchem se na mě zubí. Mno, chtěla jsem si zalézt minimálně do ponorky, ale musela jsem se zasmát také 😊.

3) Z toho, že sice neudělám chybu, ale posluchač obroste mechem, než se vyjádřím.

Pojďme si říct, že hodně lidí ve své mateřštině mluví fakt pomalu 😊. To pro Vás tedy není skutečnou překážkou začít vesele konverzovat. Máte také možnost si připravit úvodní větu, v tom smyslu, že se učíte a potřebujete čas, popř. podporu posluchače. Toto většinou nebývá problém a lidé jsou celkově velice tolerantní k vašim rozjezdům.

4) Z toho, že poznají, že „to ještě moc neumím“ a nemá cenu se se mnou bavit.

Naopak, hodně lidí je vskutku zvídavých a rádi vás „potrápí“ a budou se vás snažit udržet při mluvení co nejdéle. Často se také setkávám s tím, že jsou studenti překvapeni, jak moc dokáže být okolí podporující a rádi vás vyškolí v nové slovní zásobě, někdy si to dají jako takový svůj úkol.

5) Z toho, že se zase dostanu do úzkých a dál si v hovoru neporadím.

Ano, toto opravdu může nastat, ale také často nastane to, že v takové „stresové“ situaci vaše hlava vyloví, co jste ani netušili, že tam máte. Pak také nastupuje interakce s vaší protistranou, která vám často pomůže v chodu konverzace. Vyžaduje to samozřejmě vůli obou stran se domluvit, pak je možné téměř vše. Ano, někdy dojde na ruce, nohy a jiné komické záležitost, ale i to zahrnuje komunikace 😊.

6) Z toho, že mi to asi i půjde, ale budou si chtít se mnou dál povídat!

Ano! A o to jde!
Konverzovat dál a dál. Chtějí si s vámi povídat? Směle do toho. Jde to ztuha? Však to nevadí, nechte se podpořit a pořádně to rozjeďte!